V noci přešlo několik bouřek, ale my i Barborka jsme byli v suchu, takže se nám spalo dobře. Ráno se budíme za zvuku řehtajících koňů z vedlejší budovy. Modrá obloha a vůně kávy z jídelny vytváří tu správnou atmosféru pro začátek dalšího parádního dne. Dnes máme v plánu opustit Německo a průjezdem přes Švýcarsko se dostat do západního Rakouska, konkrétně do spolkové země Vorarlbersko.
Po výborné snídaně ještě mažeme řetěz a vyrážíme na cestu. Po sjezdu k jezeru Schluchsee se opět napojujeme na silnici č. 500, kterou jsme v těchto místech včera opustili. Ta nás povede až k hranicím se Švýcarskem. Ve své jižní části je méně zvlněná oproti severu, ale svezení je báječné a kilometry rychle utíkají.
Závěrečný sjezd do Waldshut-Tiengenu je pomyslnou třešničkou na dortu a parádní rozloučení s cestou, která nás provedla přes celé Badensko-Württenbergsko. Prudké klesání s mnoha serpentýnami končí až v centru města. Chvíli nám trvá, než se promotáme přes kolony čekajících vozidel před místním hraničním přechodem. My jsme zvolili přechod do Švýcarska až v městě Bad Zurzach, které se nachází několik kilometrů dále na východ. A udělali jsme dobře. Na celnici klid a pohoda.
Ve Švýcarsku se jezdí obecně pomaleji, než jsme zvyklí u nás nebo v Německu, a tak trvá trošku déle, než se dostaneme do Winterthuru. Má to ovšem i velkou výhodu. Nejen spolujezdec, ale i řidič má dostatek času se kochat vším, co Švýcarsko nabízí. A je toho opravdu hodně. Po pravé straně na nás začínají vykukovat Alpy, všude podél cest se rozléhají pastviny plné krav (ani jedna nebyla fialová :-( ) a nad hlavou nám prolétávají letadla na příletu do Zurichu.
Za Winterthurem nás čeká pár kilometrů po silnici č. 15 do Stegu a hned za ním najíždíme na jednu z vyhlídkových cest, která vede přes obce Hulftegg, Mühlrüti, Dreinen a Bütschwil. Od první metrů velká paráda. Prudké stoupání hned za Stegem se po krátkém úvodním úseku začíná pěkně kroutit.
Drobnou nepříjemností jsou časté částečné uzavírky silnice z důvodu její rekonstrukce. Postup vpřed je tak zpomalován četnými semafory. I tak poměrně brzy dosahujeme první vyhlídky - Hulftegg.
Zde zastavujeme na první pauzu. Dáváme kafe, lovíme kešku a kocháme se nádhernými výhledy do kraje. Po krátkém odpočinku pokračujeme dále do vnitrozemí. Následující průjezdní bod v naší navigaci je vesnice Appenzell. Tato obec je známa jako typická představitelka venkova ve Švýcarsku. Nutno říci, že nejen tato vesnička, ale celá okolní oblast je opravdu nádherná. Zde se nevyplatí spěchat.
Z
Průjezd Švýcarskem byl plný dojmů a utekl nám velmi rychle. Blížíme se do obce Rankweil a opět kolem zavřené celnice projíždíme do Rakouska. Hned za hranicemi zastavujeme na pumpě a tentokrát občerstvujeme nejen sebe, ale dopřáváme "lahodného moku" i Barborce.
Rakousko nás vítá ve velkém stylu. Zahajujeme výjezdem na první opravdový pass tohoto výletu - Furkapass. Silnice z počátku velmi úzká se prudce škrábe úbočím hor až do výšky 1.761 m.n.m.
Na vrcholu zastavujeme. U zdejšího malého kiosku je neskutečné množství motorek všech druhů. Vůbec se nedivím. Furkapass je jedním z vyhlášených motorkářských cílů. A právem.
Nechce se mi dál. Nemůžu se nabažit té krásy kolem. Bohužel počasí se začíná trošku kazit a čas nás také tlačí. Tak zpět do sedla a dlouhým klesáním až do Damülsu. Odtud míříme po 193 do obce Au. U cesty vidíme zajímavou restauraci. A jelikož je čas pozdního oběda, neváháme a zastavujeme. Wienner Schnitzel mají výborný a obrovský.
S obavami sledujeme přicházející déšť. Majka rozumně volí nepromoky, já spoléhám na kvalitní oblečení PSÍ Hubík. Od restaurace ujedeme v suchu cca 200 metrů a pak vjíždíme do vodní stěny.
V dešti tak přejíždíme nádherné Hochtannbergpass i Flexenpass. Kousek před Albergpassem se dešťové mraky na chvilku trhají.
Sjíždíme do Flirsche. Za ním se napojujeme na S16. Chceme se totiž ještě podívat na jednu z technických zajímavostí této oblasti - Téměř 6 kilometrů dlouhý tunel nedaleko Landecku. Jeho průjezd je opravdovým zážitkem. Jen nesmí člověk trpět klaustrofóbií. Tunel opouštíme těsně před městem, a dále už pokračujeme údolní silnicí do místa našeho ubytování pro několik dalších dnů - do obce Nauders.
0 komentářů:
Okomentovat