Již nevím, kdy přišel nápad vydat se na motorce do Dánska. Vždyť to není země známá tisíci zatáček, nejvyšší hora měří pouhých 170 m.n.m. a o horských průsmycích si návštěvník může nechat jen zdát.
A přesto, kdo tuto zemi navštívil, mluví o ní jen v superlativech. Důvodem může být krásná venkovská krajina, spousta historických památek či milí lidé. Nezbývá, než se vydat na průzkum do země vikingů - do Dánska. Pro tento výlet mi Majka dala košem - prý je tam zima. Těžké, když pro ní je zima cokoliv pod +30°C. Ještě že René a jeho nesmrtelná Hondička zůstali věrní.
Dánsko je společně s Grónskem a Faerskými ostrovy součástí Dánského království. Nejmenší ze severských zemí se rozkládá na Jutském poloostrově, ostrovech Fyn, Sjaelland a na stovkách dalších ostrovů. Pobřeží Dánska je omýváno Baltským mořem na východě a Severním mořem na západě.
Rozloha Dánska je cca 43.000 km2. Z celkového počtu 5,6 mil obyvatel žije více než 60% v aglomeraci Kodaně - hlavního města.
Tento výlet jsem pojal vysloveně turisticky. V katalogu cestovních kanceláří by to nazvali honosným názvem: "poznávací zájezd". K poznávání ale také patří informace. A tak hurá na opakování z dějepisu.
O prvních obyvatelích dnešního Dánska toho není příliš známo. První lidé se zde nacházeli již před více než 100.000 lety, ale byli nuceni území opustit kvůli ledovci, který pokryl krajinu během doby ledové. Pozdější germánské kmeny Anglů, Sasů a Tuetonů byly v 6-7 st. nahrazovány Normany z jižní Skandinávie. Prvním důležitým historickým okamžikem se stává období okolo roku 980 n.l., kdy kmeny na celém území byly sjednoceny vládcem Haraldem Modrozubým.
V této době se Evropa poprvé seznamuje s obávanými Vikingy. Jednalo se o mořeplavce (vikingr = muž, mořeplavec), kteří se vydávali na obchodní a loupeživé výpravy (vikingy) na celé území Evropy. Dánští vikingové se zaměřili zejména na jihozápad. Pronikli do severní Francie, do Anglie (ovládli až polovinu největšího britského ostrova). Sláva vikingů trvala až do druhé poloviny 11. století.
Od počátku dvanáctého století Dánsko v mnoha válkách střídavě získává a ztrácí území Anglie, Norska, Švédska, Německa a baltského pobřeží. V roce 1864 po prohrané válce s Německem přijímá Dánsko politiku neutrality, kterou zachovává i v první světové válce.
Idyla končí 9.4.1940, kdy je v rámci operace Weserübung Dánsko napadeno nacistickým Německem. I navzdory silnému domácímu odboji k osvobození dochází až pomocí britských oddílů v květnu 1945.
Toť opakování z historie. Jak s památkami po Vikinzích, tak i s pozůstatky po druhé světové válce se budeme potkávat po celý náš výlet.
V současné době patří Dánsko mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou. V zemědělství pracuje asi 6% obyvatel. Dánské zemědělství je známo velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstuje se pšenice, brambory a cukrová řepa. Zemědělská výroba je zaměřena na chov skotu, prasat (Dánsko je největším vývozcem vepřových produktů v EU) a drůbeže. Významný je mořský rybolov. V energetice je zajímavý podíl větrných elektráren, které vyrábějí 30% elektrické energie.
Cestu do Dánska jsme si rozdělili na více dní. Bylo by škoda přijít o možnost lehkého průzkumu severního Německa. A tak nás první kilometry povedou do malého města Penemünde. Zde máme v plánu navštívit muzeum v bývalé továrně na první rakety světa V1 a V2, které byly použity v druhé světové válce.
Podél severního pobřeží Německa budeme pokračovat na Rostock, Lübeck, Laboe a Kiel.
Na Jutském poloostrově konečně překročíme hranice do Dánska. Cestou na sever se budeme držet západní strany Dánska. Východní část a Kodaň zvládneme na cestě zpět. Turisticky významná místa najdeme hned za hranicemi. Mezi nejdůležitější bude patřit Schackenborg Slot - sídlo Dánského prince, město Esbjerg
a samozřejmě významné centrum Aalborg, ve kterém máme v plánu zůstat několik dní.
Průzkum této oblasti začneme na nedalekém vikingském pohřebišti Lindholm Hoje.
Pokračováním a zároveň začátkem zpáteční cesty bude dobytí nejsevernějšího místa Dánska mys Grenen, kde se stýká Baltské a Severní moře.
Návrat začne návštěvou největších podzemních vápencových dolů na světě Monstead Kalkgruber. Rozhodně nic pro klaustrofobiky. Zavítáme i do katedrály v Aarhusu, kde se nacházejí největší dánské varhany s 6.352 píšťalami. Vyjedeme si na nejvyšší horu Dánska Ejer Bavnehoj a v obci Jelling navštívíme staré vikingské pohřebiště se známými runovými kameny.
Přes třetí největší visutý most v Evropě se přesuneme blíž ke Kodani. Návštěvu několika zámků hradů a zámků zakončíme asi v tom nejznámějším - hradu Kronborg ve městě Helsingor.
K dokončení okruhu kolem Dánska chybí už jen návštěva Kodaně a nedalekého města Roskilde, ve kterém se nachází obrovská katedrála s pochovanými panovníky této krásné země.
Pokud Vás zaujal plán této devítidenní cesty, sledujte tento blog
VYRÁŽÍME JIŽ 16.5.
