Ráno nás budí zvuky zvonců pasoucích se ovcí. Další nádherný den. René už od včerejška básní o kádí s horkou vodou v kempu ve Vavrišovu, kam bychom se dnes měli dostat. Ale to máme ještě pár kilometrů cesty. Tak hurá do sedel a vyrážíme.
Vracíme se do Brezna. Je tu nějak "černo", a tak jsme rádi, že nemusíme nikde zastavovat. Odbočujeme na Čierný Balog. V této vesnici je hlavní stanice muzejní lesní železnice. Místní spolek nadšenců zde provádí jízdy historickými i moderními vozy.
Po krátké pauze přejíždíme přes vrch Slatina do Hriňové. Chystají se tu nějaké slavnosti a i s motorkami máme problém se prodrat skrz hustý provoz. Když už se pomalu smiřujeme s realitou nekonečné kolony, navigace vypočítává objízdnou trasu a tak odbočujeme na malou silničku vinoucí se z Hriňové do Detvy. Nejen, že nám tím ušetřila cenný čas, ale cesta byla naprosto parádní. A ty výhledy...
Najíždíme na hlavní silnici a zrychlujeme směrem ke Zvolenu. Ale opatrně. Na této silnici se již stalo mnoho dopravních nehod. Svádí k rychlé jízdě.
Sídliště Západ. To je náš cíl. V místní pizzerii Bambus máme již dopředu dojednán speciální příděl potravy. Díky Maťka.
Nasycení k prasknutí (a to si ještě vezeme večeři) skáčeme do sedel a přes Banskou Bystrici míříme opět do hor. Nejdříve sportovní vyžití v Harmaneckých zatáčkách (René zase pěkně topil pod kotlem) a pak výjezd na Donovalský průsmyk.
Zde zastavujeme na povinnou kávu (z vlastních zdrojů) a kocháme se krásou místní přírody. Je tu úžasný klid, voní tráva, ptáci cvrlikají. Prostě letní pohoda. Ani se nám nechce moc dál. Stojí to trochu přemlouvání, ale jedeme. V Liptovské Osadě opouštíme hlavní silnici a vrch Salatín objíždíme z jižní a východní strany. No, byla by to přeci nuda bez trošky offroadové vložky :-)
Patřičně vyřádění již v klidu dojíždíme do Vavrišova. René si nevymýšlel. Pohodový kemp rodinného typu a obrovská káď s horkou vodou, do které majitel kempu nosí "vysoceoktanové" nápoje z místních zásob. Krásný večer.
Ráno je zima. Blízkost hor je znát. Navlékáme o vrstvu termoprádla víc a kolem Vavrišovského skanzenu vyrážíme směrem Zuberec. Zuberecké zatáčky jsou vyhlášenou lokalitou vyhledávanou spoustou řidičů. Skutečná lahůdka.
Stroje odstavujeme na parkovišti nedaleko chaty Zverovka a lanovkou vyjíždíme na vrchol Roháčů. Výhledy na okolní hory za těch pár EUR určitě stojí. A po návratu dolů skvělá čerstvá gulášová polévka. Mňam.
Nedaleko Podbielu objevujeme torzo staré vápenky. Kam se velikostí hrabe ta u Chuchle v Praze.
Jelikož čas pokročil, nezdržujeme se dlouho. Chcem dnes ještě stihnout jednu turistickou lahůdku. A tak rychle do sedel a přes Zázrivou míříme do Těrchové. Odsud pak odbočka do Vrátné doliny a už jsme na parkovišti u lanovky na Velký Kriváň.
Po cestě domů ještě lákám Reného na motokáry v Liptovském Mikuláši. Špatná volba. Už nás tam nikdy neuvidí. Tak nepřijemnou obsluhu aby jeden pohledal.
A večer - jak jinak - káď :-)
Poslední den našeho putování po krásách východní části Slovenska nás vítá zataženou oblohou, z které občas padá voda. Osekáváme původní plán a jen v klidu projíždíme přes Tatranskou magistrálu. Kvůli nízké oblačnosti nejsou výhledy kdovíjaké. Aspoň máme důvod se sem někdy v budoucnu vrátit. Odpoledne sjíždíme do Popradu, kde v podvečer nakládáme motorky opět na vlak, abychom se další den probudili v Praze.
Počtem dní i počtem najetých kilometrů byl toto jeden z kratších výletů. Na zážitky si ale stěžovat nemůžeme. Stroje poslouchaly dokonale a René je opravdu skvělý parťák. Díky.
Fotogalerie byla přidána na účet na rajčeti: Slovensko 2015 - druhá část
