Poslední noc v Dánsku uběhla jako voda. Probouzíme se do chladného rána. V kempu je naprostý klid. Ticho ruší jen křik dovádějících ptáků.
Pomalu balíme - dnes nám to obzvláště trvá - a vyrážíme do nedalekého města Roskilde. Nejdříve jedeme na severní konec. Zde je umístěno vikingské muzeum, které představuje stará plavidla a život vikingských námořníků.
Vnitřní expozice zahrnuje několik zachráněných lodí z archeologických vykopávek,
ukázku života na lodi válečné i obchodní, malé kino a obchod se suvenýry.
Ve venkovní expozici jsme si prohlédli několik věrných kopií vikingských lodí. Od těch nejmenších říčních člunů, až po velkou válečnou loď. Všechny exponáty byly budovány pomocí starých technik. Dozvěděli jsme se, že výroba plachty trvá více než 8.000 pracovních hodin.
Asi nejzajímavějším exponátem je rekonstrukce malé válečné lodi o délce 17,5 m, která pojmula až 30 bojovníků.
Na této lodi podnikla skupina nadšenců v letech 2007 a 2008 plavbu z Roskilde severní cestou do Dublinu a jižní cestou zpět.
Po prohlídce muzea přejíždíme k nedaleké Roskildské katedrále. Mohutná budova je známa jako místo posledního odpočinku dánských vládců. Atmosféra uvnitř je velmi ponurá.
Po tomto silném zážitku se rádi vydáváme na další cestu skrz sytě zelený dánský venkov. U města Stege přejíždíme další zajímavý most,
a vjíždíme do oblasti geocentra Mons Klint. Lákadlem pro více než čtvrt milionu turistů ročně je 6 km dlouhý útes s výškou až 128 m. Zároveň se také jedná o největší naleziště trilobitů v Dánsku. Parkujeme u budovy vzdělávacího centra a vydáváme se na značenou patnáctiminutovou procházku. Po (údajně) 600 schodech sestupujeme pod mohutný útes.
Jdeme se projít kus po pláži. Ještě, že máme pevné motorkářské boty. V žabkách bychom balancovat na oblázcích opravdu nechtěli.
Koukáme do mapy a René navrhuje, že můžeme část útesu obejít. Prý by tam měl být pohodovější výstup. Doslova zaznělo: "jen pár schůdků!!!" Jaká byla realita?
Asi 700 schodů a pak kopec dolů k parkovišti. A trvalo to rozhodně déle, než 15 minut. Hodně jsme se zdrželi a začínáme mít problém s časem. V 17:45 nám odjíždí z Gedseru trajekt do německého Rostocku. A GPSka ukazuje dojezd 17:42. Ach jo. Nasedáme na mašiny a jen co se trošku ohřejí, nasazujeme velmi svižné tempo. Dánové jsou opravdu úžasní. Nikdy jsme je neviděli někam pospíchat nebo porušovat dopravní předpisy. Nyní nám sami uvolňují cestu, pouští dopředu ve frontě před semafory a v jedné koloně nás paní vybízí, ať předjedeme odstavným pruhem. Prý policajtů se bát nemusíme. Opravdu úžasní lidé.
Do Gedseru nakonec dorážíme v dostatečném časovém předstihu. Obsluhující chlapík se nám dokonce omlouvá, že trajekt bude mít zpoždění. Měl. Celých 7!!! minut. Byla nám přidělena řada 12, kde jsme zaparkovali a čekali na další pokyny.
Během chvilky jsme všichni na palubě a ještě než přikurtujeme motorky, loď vyplouvá na dvouhodinovou cestu do Rostocku.
Čas odpočinku. Objevujeme lodní restauraci a jdeme na výbornou večeři. Ani se nenadějeme (stačili jsme sotva tři chody) a už v dáli vidíme přístavní budovy. Rychle ještě zvládáme kávu a už proplouváme kolem nedalekého majáku.
Je to přesně ten maják, který jsme navštívili 2. den našeho putování. Náš okruh Dánskem se tímto uzavřel.
Ještě přespíme ve východoněmeckém Plau am See a zítra nás čeká přesun domů.
Dnes jsme ujeli 332 km. Z toho cca 100 v "lehce" sportovním režimu.
0 komentářů:
Okomentovat