Sardinie tour: den 4. a 5. - konečně koupání

     Ráno je chladné a větrné. Na vlnách moře se vlnám tvoří bílé čepičky a nad hlavami se nám honí těžká mračna. Předpověď počasí se meteorologům opět nevyvedla. Ještě, že jsou ty mobilní aplikace. Pomocí jedné z nich (dle mého názoru jedné z nejlepších meteo aplikací - MeteoEarth) si prohlížíme satelitní snímky i předpovědní modely. Narozdíl od naší části ostrova ta západní vypadá lépe. Padá rozhodnutí vyrazit za koupáním do této části. A nebyli bychom to my, abychom jeli přímo. Chceme i něco poznat a vidět krásy Sardinie. Vyrážíme proto opět mimo hlavní silnice.

     První část výletu vede do městečka Arzachena. Zde odbočujeme na nádhernou silnici SS427 směrem Sant'Antonio di Gallura. Naprosto chápu, proč se Sardinie řadí mezi motorkářské ráje. Slibujeme si s Luckou, že se sem jednou s motorkou podíváme. Dáváme malou pauzu, kafčo a řítíme se dál. Cesta vede krásnou krajinou, okolí silnice je lemováno množstvím květin a stále je se na co koukat. 

     Přes městečko Tempio Pausania

     pokračujeme dále na Perfugas. Terén před námi se začíná zvedat a my jsme stále nadšenější z tohoto ostrova. Příroda opravdu nádherná. A rovnou také dodávám, že jsme mile překvapeni z vlídnosti a vstřícnosti místních lidí. Za celou dobu pobytu jsme se nesetkali s nepříjemným chováním.

     Silnice č. SS134 nás rychle přivádí k cíli naší cesty - městečku Castelsardo. Toto, na svahu vystavené město, je už z dálky velmi impozantní.  Při průjezdu obdivujeme starobylou architekturu a silnou atmosféru, kterou místo má. 

     Po několika dalších kilometrech dojíždíme k vytypované pláži. Vše klaplo přesně podle představ. Počasí i pláž. Jdeme se koupat.

     Cestu zpět - opět po vedlejších silničkách - přes Sassari, Nulvi a Martis zpestřuje objížďka centra města Nulvi. Pamatujete si, když jsme v předchozím příspěvku psali o značení objížděk v Itálii? Sliboval jsem, že se s tímto materiálem ještě setkáme. Tak tedy...

     Tentokrát značka uzavření centra měste bylo už mnoho kilometrů před městem. A to tak vtipně, že vynechali informaci kde a jak, takže nás překvapila informace, že cesta je slepá. Po zkušenostech (a s možností několika úhybných tras) jsme se nedali odradit a neohroženě dojeli až k skutečné uzávěře v městě Nulvi. Objížďka značená doprava i doleva. Před námi stavební dělník. Gestikuluji na něj s pokrčenými rameny, kudy máme jet. Pán se usmívá a se stejně pokrčenými rameny ukazuje i vlevo i vpravo. Tak si asi můžeme vybrat. Logická volba je doprava přes "Via Grande". No, volba jasná, ale vhodná tak možná pro kolo. Za stálého pískotu parkovacích senzorů našeho Maxíka projíždíme "širokým koridorem", kde na každé straně zrcátek zbývá jen několik centimetrů. A v tu chvíli Lucinka říká: "Tady doprava". Procházíme rychlokurzem zmenšování a projíždíme ještě užší uličkou. Uff. Dílo se zdařilo a tak po dalších kilometrech polních steziček se vracíme na hlavní cestu. Krásná vložka :-).

     Tady bych také rád poděkoval Lucce, která se skvěle zhostila role navigátorky a z města nás dokázala vyvést. Nechtěl bych v tu chvíli ještě sledovat navigaci. Děkujeme.

     Další den se "opékáme" na bazénu a v moři ve vedlejším resortu. Co jsme nezvládli spálit včera, úspěšně doháníme dnes. 

     Večer tak vypadáme jako čtyři červené muchomurky. S různě hlasitými výkřiky (radostí to nebylo) se mažeme krémy různých značek na "opáleniny" a vyrážíme ochutnat naprosto skvělou pizzu do nedaleké pizzerie. Škoda, že nemůžete ochutnat. Tak hezký večer a dobrou noc.