"Proč si tu navigaci vůbec zapínáš, když jí stejně neposloucháš a jedeš jinudy?". Těmito slovy zahájila Majka kdysi dávno jednu společnou cestu (autem). Měla pravdu. Navigace říkala doprava a já jel doleva. Cestu jsem znal, takže jsem pomoc "elektronického průvodce" nepotřeboval.
Jaký je tedy důvod, že sebou GPSku vozím?
- I když nezvolí cestu, kterou bych třeba volil já, vždy mě dovede tam, kam má.
- Zná spoustu míst, o kterých nemám ani potuchy (třeba nejbližší benzínové pumpy ☺)
- Často využívám její funkce o vzdálenosti a času do cíle. Vyplatí se to při (pře)plánování.
- Pomocí GPSky můžu "číst" cestu před sebou. Za mlhy naprosto dokonalé.
- Jsem milovníkem statistik, takže mám rád všechny možné i nemožné informace o jízdě.
- Díky funkci záznamu trasy se občas nestačím divit, kudy jsme vlastně jeli ☺
Když je tedy jasné, že GPS na moto ano, zbývá rozhodnout jakou. V autě i na motorce mám velice dobré zkušenosti s firmou GARMIN, takže jsem se šel podívat do katalogu, jaké navigace nabízí. Pro motocykly mají momentálně v nabídce tři přístroje. Zümo 350, Zümo 660 a konečně novinka Zümo 390. U 350ky se jedná už o doprodej. Zümo 660 je stále nejlépe vybavená motorkářská navigace, ale přeci už je také starší, ne vždy nejrychlejší a hlavně velká a těžká. Nejvíce mě zaujala novinka Zümo 390, která je tvarem i funkcemi nástupce starší 350ky. Technické specifikace tohoto přístroje jsou uvedeny např. zde. A teď trochu osobních zkušeností.
Už při prvním uchopení je znatelně lehčí a lépe padnoucí do ruky než Zümo 660. Sice uznávám, že většinu času je navigace ve stojánku, ale přeci jen při programování s ní také nějaký čas strávím. Když už jsme u stojánku, v originálním balení najdeme stojánky dva. První pasivní do auta a druhý aktivní (s nabíjením) na motocykl. Uchycení na řídítka je velmi jednoduché, zapojení do elektrické sítě motocyklu jsem nechal odborníkům.
Obrovskou výhodou speciálních motocyklových navigací je jejich odolnost vůči vodě, prachu i vibracím. Zároveň jsou uzpůsobené k ovládání v motocyklových rukavicích.
Tím se dostáváme k ovládání. To je naprosto intuitivní. V menu přístroje se dá nastavit uživatelské rozhraní včetně druhu klávesnice, jazyku, jednotek, druhu výpočtů trasy, atd., atd. Je toho opravdu hodně a myslím si, že si každý přijde na své. Jak je zvykem u firmy GARMIN, přístroj zná tisíce a tisíce bodů zájmů (POI), v kterých si můžeme vybírat podle kategorií, podle názvu, filtrovat výsledky podle vzdálenosti od bodu na mapě nebo od naší aktuální pozice, atd., atd. I přes obrovské možnosti, které tento přístroj poskytuje je stále velmi intuitivní a práce s ním je zábava.
Zadávání tras je velmi jednoduché. Do přístroje si jich můžeme vložit až 20. Mně se osvědčily tři cesty k jejich zadávání.
První je přímo přes menu v přístroji. Průjezdní body volím většinou v kategorii měst nebo v případě křižovatek pak přímo bodem na mapě. Zde bych chtěl vyzdvihnout nový firmware. Oproti starší 660ce se Vám zobrazí mapa u posledního bodu trasy. U staršího přístroje to bylo vždy u prvního bodu trasy. Když už jsem se zmínil o průjezdních bodech, tak v případě zadání průjezdního bodu jako města se bod někdy (většinou) nevyskytuje na hlavní silnici, která toto město prochází. V praxi však stačí projet kolem po této hlavní silnici a navigace po krátké chvíli pochopí, že se jednalo pouze o průjezdní bod a pokračuje v navigaci. Není tudíž třeba složitě odklepávat, že jsme projeli průjezdní bod (toto mají některé konkurenční navigace).
Druhá varianta zadávání, kterou používám je přes speciální programy v počítači (TYRE nebo přímo program od Garminu). V počítači si připravím celou trasu a vyexportuji přímo do přístroje jako trasu.
Poslední variantou je připravit si trasu na internetu, např. www.mapy.cz. Zde pak vyexportuji soubor GPX, v kterém jsou uloženy průjezdní body celé trasy a tento soubor nahraji do navigace. Zde ovšem nastává malý kámen úrazu. Jelikož se provede nahrání pouze průjezdních bodů a výpočetní algoritmus v přístroji a na internetu je rozdílný, může se stát, že trasa bude po přepočítání v navigaci jiná, než jsme původně plánovali. Pro vyhnutí se tomuto problému je lepší použít při plánování více průjezdních bodů.
Když už jsme si v přístroji připravili naší trasu, zbývá už jen, aby nám jí navigace přepočítala a vytvořila itinerář. Výpočet mě překvapil svou rychlostí. Trasu z Čech do Slovinska (cca 550 km) mimo dálnice a placené úseky počítala necelou půl minutu. Což považuji při náročnosti výpočtu jako vynikající výsledek. Pro samotný výpočet máme možnost zvolit mezi módem automobil nebo motocykl. Pro optimalizaci výpočtu pak tradiční: nejrychlejší, nejkratší a pak novinku u tohoto přístroje: zatáčkovité cesty.
Toto bude asi velmi žádaná funkce pro motorkáře. Z vlastní zkušenosti jsem zjistil, že oproti nejrychlejší variantě dojde k nárůstu jízdní doby až o cca 20%, ale ta cesta opravdu stojí za to ☺. Ve středočeském kraji vodila navigace po krásných cestách, kde rovných úseků opravdu moc nebylo. Takže opět potlesk pro konstruktéry.
Z "nenavigačních" funkcí Zümo 390 je velmi zajímavá funkce monitorování tlaku v pneumatikách včetně upozornění při jeho poklesu (jen je potřeba dokoupit speciální ventilky). Díky Bluetooth funkci a slotu pro datovou kartu můžeme za jízdy poslouchat naší oblíbenou muziku a zároveň dostáváme do sluchátek navigační pokyny. Přístroj nám také může pomoci s hlídáním servisních intervalů naší motorky či auta.
Na závěr ještě jedna zajímavá funkce. Při krátkém stisknu tlačítka ON/OFF (při zapnutém přístroji) se navigace uspí, ale stále má v paměti načtené mapy a poslední informace, takže po jejím probuzení není potřeba čekat, než si nahraje veškerá data. Výdrž baterie je dle mého názoru výborná.
S novým Zümo 390 od Garminu jsem naprosto spokojený a doufám, že toho společně najezdíme opravdu hodně. A abych nezapomněl - stále s sebou vozím i normální mapu nebo aspoň itinerář plánované cesty ☺.
Děkuji Majce za ilustrační fotky ☺
0 komentářů:
Okomentovat