Již mnohokrát jsem řešil, jaký vzít
s sebou na motorkářské výlety fotoaparát. I přes obrovskou nabídku
kvalitních přístrojů na trhu není jednoduché skloubit všechny požadavky
dohromady. Jaká kritéria rozhodují? Cestujeme ve dvou, místa je málo, takže nepřipadá
v úvahu brát s sebou moderní zrcadlovku se spoustou objektivů a
dalšího vybavení. Možným řešením jsou módní kompakty s výměnnými
objektivy. Ale jelikož se často fotí za nepříznivých povětrnostních podmínek
(déšť, prach a po poslední cestě doplním i sníh), je měnění objektivů jistým
rizikem pro čip a tudíž i nebezpečím poruchy přístroje. Zbývá kategorie
kompaktů. V této kategorii určitě hledám přístroj s kvalitním
obrazovým výstupem, barevným podáním, manuálními funkcemi (určení času závěrky
nebo hodnoty clony je často nutnost) a dobrým rozsahem zoomu. Přístroj vozím
s sebou v tankvaku, kde je vždy připraven k použití.
Před odjezdem na cestu do Slovinska se mi
dostal do rukou velmi zajímavý přístroj z produkce firmy Olympus. Jedná se
o letošní novinku v kategorii Ultrazoomů – STYLUS SP-100EE. 16,2 MPx
uspořádaných do formátu 4:3 zaručují vysokou kvalitu snímků. O kvalitě optiky u
firmy Olympus není jediná pochybnost. Ne nadarmo jsou jejich mikroskopy a
optické přístroje pro zdravotnictví jedny z nejlepších na světě.
Fotoaparát je krom automatiky vybaven také manuálními funkcemi a mnoha
scénickými programy. Velmi mě potěšil elektronický hledáček, který ve
slunečných dnech, kdy na display není dobře vidět, velmi pomůže. Do hledáčku se
zobrazují veškeré informace ze zadního LCD, takže se nemusí neustále přepínat
mezi ním a displejem i při procházení menu přístroje. Podrobné parametry
fotoaparátu jsou zde: Olympus: SP 100 EE
Jak jsem
již zmínil, jedná se o fotoaparát kategorie ULTRAZOOM. SP100-EE je vybaven
objektivem s 50ti násobným optickým přiblížením (24-1200 mm ekv. na 35mm)
a velmi kvalitním stabilizátorem obrazu, který je v tomto případě nutnost.
I když se jedná stále o kompaktní přístroj, nejde o žádného prcka, což přispívá
dobrému úchopu a tím i stabilitě při fotografování.
Pro snadnější ovládání přístroje na
stativu, inženýři v Olympusu přidali ovládání zoomu i na bok přístroje,
což velmi usnadňuje práci.
V průběhu cesty Slovinskem jsem
s přístrojem pořídil mnoho pěkných fotografií, které je možné vidět na
tomto blogu anebo na našem účtu dromedar800.rajce.net. Několik vychytávek bych však rád zdůraznil zde.
První věcí,
kterou pravděpodobně každý zkusí – nebyl jsem výjimkou, je úžasná hodnota
zoomu. Zde je dvojice fotek. Jsou foceny z jednoho místa u vodopádů
Slavica u Bohinjského jezera. Vzdálenost chaty na druhém snímku je cca 1,5 km
od místa fotografování.
Vlastností zoomového objektivu lze využít
i jinak, než přibližováním vzdálených objektů. Jednou z výhod je možnost
zdůraznění popředí (důležitého objektu) a potlačení pozadí.
(na této fotografii je vidět i naprosto přirozený
bokeh bez jediné nežádoucí skvrny, svědčící o výborné kvalitě optiky přístroje)
Když jsem již zmínil možnost manuálních
funkcí. Při focení labutě na Bledském jezeru se mi líbila voda odkapávající
z jejího zobáku. Stačilo pootočit voličem režimů na prioritu času a snímek
byl hotový.
Programátoři softwaru pro tento přístroj
odvedli velmi dobrou práci. Na farmě v Koseči u Kobaridu nám paní domácí
každý den připravovala kulinářské hody. Snažil jsem se její dílo vyfotit, ale
stále to nebylo ono. Zkoušel jsem manuálně nastavovat všechny možné parametry,
ale nebyl jsem s výsledkem spokojený. Napadlo mě vyzkoušet jeden ze
scénických programů přístroje – focení jídla. A tady je výsledek. Za mě
naprostá spokojenost.
O malých čipech kompaktních přístrojů se
říká, že mají problém v horších světelných podmínkách s tzv. šumem,
kterým znehodnocují kvalitu fotografie. Možnost k otestování poskytla
kaple v Kobaridu. Nechal jsem fotoaparát pracovat v plně automatickém
režimu, který naprogramoval citlivost na hodnotu ISO 1000. Krajky jsou prokreslené
do detailu, ale šum se nedostavil.
Na závěr jsem si nechal jednu naprostou
vychytávku tohoto přístroje. Jelikož firma Olympus má bohaté zkušenosti
s výrobou dalekohledů, vědí její pracovníci, jak nesnadné je při silném
zvětšení hledat požadovaný předmět. A když se navíc jedná o pohybující předmět,
který si přeje fotograf zachytit, jedná se leckdy o neřešitelnou záležitost.
Olympus se nechal inspirovat u sportovních střelců a vybavil přístroj SP-100EE
optickým zaměřovačem (jako první na světě).
Záměrný bod si lze individuálně nastavit,
takže každý fotograf má jistotu, že na co zamíří, to opravdu na fotografii
bude. U otázky zaměřování musím ještě pochválit funkci automatického ostření
(samozřejmě je i možnost manuálního), která nemá, na rozdíl od některých přístrojů
konkurence, problém s proostřováním (přejížděním celého rozsahu ostření).
Při použití záměrného bodu je pak zaostření na cílový bod okamžité. Pro
otestování této technické vychytávky jsem si zvolil prostředí leteckých sportů.
Zaměřit malý bod na jednolité modré nebo šedé obloze dá zabrat leckterému
poloprofesionálnímu přístroji. A co na to Olympus SP-100EE?
První fotografie zachycuje paraglider ve
vzdálenosti přes 700m
Druhá pak o něco blíž letící rogallo. Zde se
musel fotoaparát poprat s šedou barvou křídla na šedomodré obloze. I přes tyto
podmínky ostření nezaváhalo.
Vrátím se zpět na začátek, když jsem se
zmiňoval o rozsahu zoomu. Co takhle vyzkoušet nejmenší a největší vzdálenost
fotografovaných objektů?
Brouček o velikosti cca 2-3 cm zachycený
za pomoci funkce supermakro,
vs. měsíc
o velikosti 3.477,34 km
Přístroj Olympus SP-100 EE ve mně zanechal hluboký dojem a jen velmi nerad
jsem ho vracel. Kvalita fotografií předčila má očekávání, famózní rozsah zoomu
mě naprosto nadchnul a optický zaměřovač zabudovaný v těle přístroje mi
pomohl v zachycení spousty snímků, které bych jinak neměl. Možnost
manuálních nastavování a kompaktnost přístroje ho předurčují jako univerzální
přístroj pro cestování. A to i na motorce. Za mě potlesk Olympusu a palec
nahoru.
C
0 komentářů:
Okomentovat